Co je kybernetická bezpečnost?

Vzhledem k tomu, že data se významně rozrostla a stále více lidí pracuje a připojuje se odkudkoli, reagují škodliví aktéři na tuto skutečnost tím, že rozvíjejí širokou škálu odborných znalostí a dovedností. Počet kybernetických útoků se každoročně zvyšuje, protože nežádoucí osoby nadále vyvíjejí své taktiky, techniky a postupy (TTP) a rozšiřují své operace.

Toto neustále se vyvíjející prostředí hrozeb vyžaduje, aby si organizace vytvořily dynamický, průběžný program kybernetické bezpečnosti, který jim umožní zůstat odolnými a přizpůsobit se novým rizikům. Efektivní program pro kybernetickou bezpečnost kombinuje uživatele, procesy a technologická řešení, aby se snížilo riziko narušení chodu firmy, krádeží dat, finančních ztrát a poškození reputace kvůli útoku.

Pro vývoj účinné kybernetické obrany je zásadní pochopení motivací a profilů útočníků. Mezi hlavní nežádoucí osoby v současném prostředí hrozeb patří:

Sponzorovaní státní aktéři
Státní aktér je skupina nebo jednotlivec, který je podporován vládou, aby vedl kybernetické útoky proti jiným zemím, organizacím nebo jednotlivcům. Státní aktéři mají pro své kybernetické útoky často k dispozici rozsáhlé zdroje a sofistikované nástroje. Jejich motivace může sahat od špionáže až po destabilizaci infrastruktury, přičemž útoky se často zaměřují na vlády, kritickou infrastrukturu a společnosti. Státní aktéři jsou obvykle nejlépe vybaveným a nejefektivnějším typem útočníků. Někdy prodávají své nástroje menším skupinám.

Skupiny využívající ransomware
Tyto organizované zločinecké skupiny používají ransomware k vydírání firem za účelem finančního zisku. Obvykle vedou sofistikované vícestupňové útoky, při nichž kradou data, narušují obchodní operace a požadují vysoké výkupné výměnou za dešifrovací klíče.

Kybernetičtí žoldáci/útočníci ze soukromého sektoru
Kybernetičtí žoldáci jsou nájemní hackeři, kteří nabízejí své služby vládám, korporacím nebo zločineckým organizacím. Provádějí špionáž, sabotáž nebo jiné škodlivé činnosti ve prospěch svých klientů.

Organizace se v oblasti kybernetické bezpečnosti spoléhají na zavedené architektury a standardy. Mezi nejrozšířenější architektury patří:
 

• NIST Cybersecurity Framework: Tato architektura, kterou vypracoval National Institute of Standards and Technology (NIST), poskytuje pokyny pro řízení a snižování rizik kybernetické bezpečnosti.
• ISO/IEC 27001: Globální standard pro řízení zabezpečení informací, který popisuje systematický přístup k zabezpečení citlivých dat.
• Kontrolní mechanismy CIS: Důležité kontrolní mechanismy organizace Center for Internet Security (CIS) nabízejí soubor osvědčených postupů pro obranu před kybernetickými hrozbami.

Důležitost dodržování předpisů a regulatorních požadavků:
Regulační orgány nařizují organizacím, které nakládají s citlivými údaji, určitá opatření v oblasti zabezpečení. Nedodržení předpisů může mít právní důsledky a pokuty. Dodržování zavedených architektur pomáhá organizacím zajistit ochranu údajů zákazníků a vyhnout se sankcím ze strany regulačních orgánů.

Výběr vhodné architektury pro vaši organizaci:
Výběr správné architektury kybernetické bezpečnosti závisí na velikosti organizace, jejím odvětví a regulačním prostředí. Organizace by měly zvážit svou toleranci k riziku, požadavky na dodržování předpisů a potřeby zabezpečení a vybrat si architekturu, která odpovídá jejich cílům.

Na obranu proti moderním kybernetickým hrozbám potřebují organizace vícevrstvou obrannou strategii, která využívá různé nástroje a technologie, mezi které patří:

Ochrana koncových bodů a antivirový software
Software pro ochranu koncových bodů zabezpečuje jednotlivá zařízení (notebooky, smartphony atd.) proti malwaru, ransomwaru a dalším hrozbám. Antivirový software vyhledává a odstraňuje ze zařízení škodlivý software.

Řešení Správy identit a přístupu (IAM)
Řešení IAM pomáhají organizacím kontrolovat, kdo má přístup k důležitým informacím a systémům, a zajišťují, že k citlivým zdrojům mají přístup pouze autorizované osoby.

Brány firewall a systémy IDPS (Intrusion Detection and Prevention Systems)
Brány firewall fungují jako první linie obrany, monitorují a řídí příchozí a odchozí síťový provoz. Systémy IDPS detekují narušení a zabraňují jim tím, že analyzují síťový provoz a hledají známky škodlivé aktivity.

Zabezpečení cloudu
Zabezpečení cloudu zahrnuje technologie, postupy, zásady a kontrolní mechanismy, které pomáhají chránit vaše cloudové systémy a data.

Zabezpečení spolupráce
Zabezpečení spolupráce je architektura nástrojů a postupů určených k ochraně výměny informací a pracovních postupů v rámci digitálních pracovních prostorů, jako jsou aplikace pro zasílání zpráv, sdílené dokumenty a videokonferenční platformy. Jeho cílem je chránit před neoprávněným přístupem, únikem dat a kybernetickými hrozbami a zároveň umožnit bezproblémovou spolupráci mezi členy týmu. Efektivní zabezpečení spolupráce zajišťuje, že zaměstnanci můžou bezpečně spolupracovat odkudkoli a přitom dodržovat předpisy a chránit citlivé informace.

Nástroje pro šifrování a ochranu dat
Šifrování je proces kódování dat, který zabraňuje neautorizovanému přístupu. Silné šifrování je nezbytné pro ochranu citlivých dat – přenášených i neaktivních uložených dat.

Systémy správy akcí a informací o zabezpečení (SIEM)
Systémy SIEM shromažďují a analyzují bezpečnostní data z celé IT infrastruktury organizace, poskytují v reálném čase přehled o potenciálních hrozbách a pomáhají při reakci na incidenty.

Rozšířená detekce a reakce (XDR)
Rozšířená detekce a odezva, často označovaná jako XDR, je jednotná platforma pro bezpečnostní incidenty, která využívá AI a automatizaci. Poskytuje organizacím holistický a efektivní způsob ochrany před pokročilými kybernetickými útoky a reakce na ně.

Sjednocené platformy SecOps
Platformy sjednocených operací zabezpečení (SecOps) poskytují všechny nástroje, které centrum operací zabezpečení potřebuje k ochraně organizace. Platforma sjednocených operací zabezpečení (SecOps) by měla zahrnovat minimálně funkce rozšířené detekce a reakce (XDR), správa akcí a informací o zabezpečení (SIEM), automatizovanou odezvu organizace zabezpečení (SOAR) a určitý typ řešení stavu zabezpečení. Generativní AI je sice nová technologie, ale zároveň se stává stále důležitější součástí platformy.

Účinná kybernetická bezpečnost není jen o technologii, ale vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje následující osvědčené postupy:

Implementace zásad nulové důvěry (Zero Trust)
Přístup nulové důvěry (Zero Trust) předpokládá, že nikdo uvnitř ani vně sítě by neměl být standardně důvěryhodný. To znamená, že před udělením přístupu k citlivým datům je třeba neustále ověřovat identitu uživatelů a zařízení.

Zajištění souladu celé organizace se zásadami nulové důvěry (Zero Trust)
Je nezbytné, aby všichni zaměstnanci, od vedoucích pracovníků až po řadové zaměstnance, pochopili a dodržovali zásady nulové důvěry (Zero Trust) v organizaci. Toto sladění snižuje riziko náhodného porušení zabezpečení nebo škodlivé činnosti insiderů.

Implementace robustních zásad zabezpečení
Dobře definované zásady zabezpečení poskytují jasné pokyny k ochraně informačních prostředků. To zahrnuje zásady přijatelného používání, plány reakce na incidenty a protokoly pro správu citlivých dat.

Bezpečnostní hygiena, správa oprav a aktualizace softwaru
Pravidelná aktualizace softwaru a systémů je zásadní pro opravy ohrožení zabezpečení, která by mohli útočníci zneužít. Bezpečnostní hygiena, jako je používání silných hesel a pravidelné zálohování dat, dále posiluje ochranu.

Pravidelná školení zaměřená na zabezpečení a programy zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti
Zaměstnanci jsou často první linií obrany proti kybernetickým útokům. Pravidelné školení jim pomůže rozpoznat pokusy o phishing, taktiky sociálního inženýrství a další potenciální hrozby.

Provádění pravidelných auditů a posuzování zabezpečení
Pravidelné audity zabezpečení pomáhají odhalit slabá místa v obraně organizace. Pravidelné posuzování zajišťuje, že infrastruktura zabezpečení zůstává aktuální a účinná proti vyvíjejícím se hrozbám.

Plánování a řízení reakcí na incidenty
Plán reakce na incident připravuje organizaci na rychlou a účinnou reakci na kybernetický útok. Tím se minimalizují škody, zajišťuje se kontinuita provozu a pomáhá se co nejrychleji obnovit normální stav.

Není pochyb o tom, že kyberkriminalita je na vzestupu. Z nedávných dat služby Microsoft Entra vyplývá, že počet pokusů o útoky na hesla vzrostl v průměru na 4 000 za sekundu. V roce 2023 vzrostl počet útoků ransomwaru řízeného lidmi o 195 %.

Prevence těchto a dalších útoků na zabezpečení často spočívá v účinné bezpečnostní hygieně. Pravidelné aktualizace softwaru, opravy a správa hesel jsou nezbytné pro snížení ohrožení zabezpečení. Základní postupy, jako je zajištění zabezpečených konfigurací a používání aktuálního antivirového softwaru, výrazně snižují riziko úspěšných útoků.

Implementace rozšířené detekce a reakce (XDR) výrazně snižuje riziko. Strategie zabezpečení, jako je přístup s nejmenšími možnými oprávněními a vícefaktorové ověřování, můžou zmírnit mnoho vektorů útoku.

Prostředí kybernetické bezpečnosti se neustále vyvíjí a objevují se nové hrozby a příležitosti, včetně těchto:

AI a strojové učení
AI, strojové učení a generativní AI mění kybernetickou bezpečnost díky detekci hrozeb v reálném čase, automatické reakci na incidenty a schopnosti předvídat, jak by mohla být potenciální ohrožení zabezpečení zneužita při útoku. Generativní AI rozšiřuje tyto schopnosti tím, že simuluje scénáře útoků, analyzuje rozsáhlé soubory dat a pomáhá týmům zabezpečení zůstat o krok napřed v neustále se vyvíjejícím prostředí hrozeb.

Výzvy a řešení zabezpečení cloudu
S tím, jak stále více podniků přechází do cloudu, čelí výzvám v oblasti zabezpečení distribuovaných prostředí. Řešení, jako je vícefaktorové ověřování, šifrování a řízení přístupu, jsou pro ochranu cloudových prostředků zásadní.

Zabezpečení dodavatelského řetězce
Útoky na dodavatelský řetězec, například útoky na externí dodavatele (třetí strany), jsou stále častější. Organizace musí prověřit své dodavatele a zavést bezpečnostní opatření na ochranu svých dodavatelských řetězců před napadením.

Co bude následovat
Není pochyb o tom, že kyberkriminalita je na vzestupu. V druhé polovině roku 2024 společnost Microsoft minimalizovala 1,25 milionů útoků DDoS, což představuje 4násobný nárůst ve srovnání s minulým rokem. V příštím desetiletí lze očekávat další nárůst kybernetických trestných činů, přičemž útoky budou stále sofistikovanější a cílenější.

Udržet si náskok před hrozbami vyžaduje neustálou ostražitost a přizpůsobování se. Implementace rozšířené detekce a reakce (extended detection and response (XDR) výrazně snižuje riziko. Organizace by měly neustále investovat do školení zabezpečení, nástrojů a AI pro kybernetickou bezpečnost, aby zůstaly odolné vůči neustále se vyvíjejícím hrozbám.

Chcete-li se dozvědět více o nových hrozbách kybernetické bezpečnosti a klíčových trendech, přečtěte si studii Microsoft Digital Defense Report 2024.

S tím, jak se prostředí hrozeb neustále vyvíjí, se vyvíjejí i řešení kybernetické bezpečnosti, která pomáhají organizacím zůstat chráněnými. Platforma sjednocených operací zabezpečení využívající umělou inteligenci od společnosti Microsoft, která využívá nejnovější AI pro kybernetickou bezpečnost, nabízí integrovaný přístup k prevenci, detekci a reakcím na hrozby. Tento přístup umožňuje firmám proaktivně zabezpečit jejich digitální prostředí, zachovat kontinuitu provozu a odolnost vůči sofistikovaným kybernetickým hrozbám.